Vznik a historie firmy

Studio Relic Entertainment bylo založeno Alexem Gardenem a Lukem Moloneyem v roce 1997, a to ve Vancouveru v Kanadě. Jejich prvním dílkem byl vysoce hodnocený a úspěšný titul Homeworld, na který jsou do dnešní doby sami autoři náležitě hrdí. Vlastníkem práv série byla firma Sierra Entertainment a jelikož jejich vzájemná spolupráce skončila, vývoj datadisku Homeworld: Cataclysm byl posléze svěřen týmu Barking Dog Studios. Další hrou z továrny Relic se stala inovativní strategie Impossible Creatures vydaná Microsoftem, která grafickým stylem nápaditě připomínala pecku Black & White, ale rozhodně se nedalo říci, že by ji kopírovala. V září roku 2003 se objevilo pokračování Homeworld 2, což se poté vysvětlilo tak, že autoři dokázali získat zpět práva na svou sérii alespoň pro svého distributora, avšak pro ně samotné již bohužel ne. I když titul disponoval vynikajícím grafickým zpracováním, nezískal si takovou pozornost jako jeho předchůdce, a to kvůli nedostatku inovací a nových herních mechanismů.

V dubnu roku 2004 se distributorský gigant THQ rozhodl ke koupi dnes představovaného týmu za obří sumu blížící se hranici 10 miliónů dolarů. Přesně za pět měsíců byl vydán Warhammer 40,00: Dawn of War, jenž byl inspirován sci-fi světem Warhammer 40,000 z produkce vydavatelství Games Workshop (mnozí z vás znají spíše fantasy svět Warhammer díky vynikajícímu spisovateli Williamu Kingovi a jeho sérii Zabíječe s Felixem a Gortrekem v hlavních rolích). Hra měla obrovský úspěch hlavně kvůli inovativnímu (a lehce převzatého ze série Z) získávání nerostného bohatství a akčnějšímu pojetí. Neočekávaný úspěch vyústil ve vytvoření expanze s názvem Winter Assault, která spatřila světlo světa 19. září roku 2005. Prvním krůčkem do konzolových vod byl The Outfit vydaný 13. března minulého roku pro X-Box 360. Bohužel, nejednalo se o nic zábavného a dá se říci, že tak můžeme označit první šlápnutí vedle.

11. září téhož roku se vyloupla realtime strategie Company of Heroes z již ohraného prostředí druhé světové války poháněná zbrusu novým grafickým enginem Essence, který hráčům názorně předvedl, v čem spočívá význam slova next-gen. To zejména díky nevídaným grafickým efektům, HDR a dynamickému stínování. Hra byla velmi úspěšná a s počtem získaných ocenění se blíží debutovému hitu svých tvůrců. Zanedlouho vyšel další přírůstek do rodiny Dawn of War s názvem Dark Crusade, který přidal nejen další dvě zbrusu nové rasy (Necroni a Tau), ale také dokonale vybalancoval všechny ostatní a přinesl chytlavou kampaň v podobě tahové strategie. Tento datadisk nepotřeboval ke svému chodu původní hru, nicméně pokud jste nebyli vlastníky prvního dílu i datadisku Winter Assault, zůstaly vám jejich rasy zcela uzamčeny. Poslední doposud vydanou hrou je necelý měsíc stará záležitost v podobě rozšíření Company of Heroes s dodatkem Opposing Fronts, jež také nepotřebuje k vlastnímu hraní původní díl.

Kamarádi do deště

Alex Garden (spoluzakladatel)

Jak již bylo řečeno, studio Relic Entertainment založili dva lidé: Alex Garden a Luke Moloney. I když se jednalo o zajímavou práci, Alex zřejmě neunesl nově orientovaný kurs mimo milovanou sérii Homeworld, a tak v únoru roku 2005 odešel. Trochu nepochopitelně založil společnost iVALET Systems Inc., která se zaměřila na vývoj moderního systému pro parkování. Postupem času však Alexovi došlo, že to nebude to pravé ořechové, a tak se 3. listopadu minulého roku připojil k týmu Nexon, aby se stal hlavou jeho severoamerické pobočky s názvem Nexon Publishing North America. Jde vidět, že stále drží sympatie vůči svému prvnímu dílku Homeworld, protože jinak si nedokážu vysvětlit, proč přešel k autorům populárního titulu Nexus, jenž ho nápadně připomíná.

Luke Moloney (druhý ze zakladatelů)

Luke je druhým chlapíkem stojícím u zrodu Relic. Narodil se v Novém Skotsku a studium úspěšně dokončil na Mabou Consolidated School. Během pobytu zde si osvojil programování v Basicu a Pascalu, a tak nebylo žádným překvapením, když naprogramoval svou první hru – Space Invaders v roce 1982. Dalším dílem byl Faceball pro společnost Xanth Software a také koketoval s platformami Sega Saturn a Atari Jaguar, když pracoval v Radical Entertainment. Jeho touha být stále lepším programátorem ho donesla až k programátorským výšinám, které vyvrcholily v momentě, kdy se stal hlavním programátorem a lídrem projektů série Homeworld. V roce 2003 se však rozhodl prodat svůj podíl ve firmě a zamířil do společnosti Pandora Benevolent Society zaměřující se na vývoj nejmodernějších technologií jako například dnes populární robotiky.

Vydané hry

Co se týče stáří dnes popisovaného studia, nedávno oslavilo své jubilejní desáté výročí, a tak je zřejmé, že výčet všech vydaných her bude delší než v minulých dílech našeho seriálu. Kompletní výpis doposud vydaných PC titulů je následující: Homeworld (1999), Impossible Creatures (2002), Homeworld 2 (2003), Warhammer 40,000: Dawn of War (2004), Warhammer 40,000: Dawn of War: Winter Assault (2005), The Outfit (2006), Company of Heroes (2006), Warhammer 40,000: Dawn of War: Dark Crusade (2006) a Company of Heroes: Opposing Fronts (2007). Nemá cenu si všechny popisovat, obzvláště když pěkná řádka z nich jsou pouhými datadisky, a tak si představíme tři nejúspěšnější, díky kterým se studio Relic zapsalo zlatým písmem jak do  historie, tak i novověku herního průmyslu.

Homeworld

Jak bylo zmíněno, Homeworld byl debutovým a zároveň nejúspěšnějším titulem v dosavadní historii společnosti. Jednalo se o vesmírnou real-time strategii z daleké budoucnosti, která díky dech beroucímu audiovizuálnímu zpracování a promyšlené dějové náplni ve své době patřila k těm nejlepším. Nosným pilířem celé hry byla taktika, o čemž svědčilo hojné využívání mezerníku způsobující pauzu celé hry. Přestože její ovládání nepatřilo zrovna k nejsnazším, přesto se stala jednou z nejhranějších her roku 1999 a odnesla si velké množství významných ocenění a samozřejmě také kladné kritiky ze strany herních žurnalistů. Dnes se jedná o nestárnoucí klasiku, která má stále hráčům stále co nabídnout.

Úryvek z našeho článku: „Hádejte, co se stane, když smícháte revoluční zpracování, vynikající příběh a klasický žánr? Hádáte správně - stane se to, že budete pařit, až zčernáte. A jestli nezčernáte a dopaříte to, tak na to už nikdy nezapomenete. Přesně to je totiž případ Homeworldu. Zcela poprvé se v něm totiž setkáváte s dokonale propracovanou vesmírnou strategií umístěnou do skutečného, tříosého 3D prostoru. Ještě před pár lety nebylo technicky možné zvládnout tak složité 3D scény, aby se daly provozovat na rozumné konfiguraci rozumného hráče. Jenže doba se mění a s ní i dostupné technologie! A tak se stalo, že náročné 3D scény přestaly být tak docela náročnými a Homeworld se stal průkopníkem, zprvu osamělým pionýrem 3D vesmírných strategií.“

Warhammer 40,000: Dawn of War

Dlouhý název patří jedné z nejlepších herních adaptací populárního světa Warhammer 40,000. I když se původně očekával pouze zájem fanoušků tohoto fenoménu, úspěch předčil všechna očekávání a hra se stala hitem i mezi ostatními. Nelze se pak divit, že se zvedla prodejnost i samotných knih. Hra byla obdařena povedeným grafickým kabátkem, díky němuž byli zejména orkové k popukání. Zvláštností se stal systém těžby surovin a zabírání kontrolních stanovišť, jenž alespoň trochu využíval předlohy z klasické strategie Z. V našich luzích a hájích se společnosti CD Projekt povedl vynikající český dabing plný humoru přesně podle kanadské předlohy, a tak se tento titul stal ve své době jasnou koupí pro každého bez rozdílu věku.

Úryvek z našeho článku: „Vyčištěnou oblastí prochází servitor (stavař), aby postavil budovu na novém strategickém bodě. Hmm, tak nejen orkové se zjevují ze vzduchu. Píšu si poznámku: Nahradit servitora. Mám dvě útočné skupiny a plný limit jednotek (ano, je zde limit jednotek). Surovin mám snad ještě na třicet misí, vydávám se do závěrečného útoku. Hmm, nad posledními državami nepřítele je přístupný útes. Asi by bylo vhodné mít dělostřelectvo a trochu mu počechrat obranu. Jenže dělostřelectva nemaje se vydávám do útoku čelně. Cíl mise je dojít k bodu, takže proč ne. Bodu dosaženo, ale mise nekončí. Kde mám ty cíle? Aha, zničení všech nepřátel, jasně. I přes ztrátu dvou jednotek pokračuji ještě kousek dál a ničím základnu. A kolo příběhu se otáčí dále.“

Company of Heroes

Tento titul sice patří žánrově mezi početné real-time strategie, ale odvážím si říci, že díky kombinaci skvělé hratelnosti a výtečné grafiky nemá konkurenci. Mnohé hráče svým způsobem šokoval díky pocitům, které v tomto žánru většinou nikdo nikdy necítil. Hra dokázala vtáhnout přímo do děje a vnutit hráči představu, že je přímo součástí celé bitvy, a tak měl někdy skutečně chuť oplakávat ztracené jednotky. Rovněž potěšila výsostná variabilita misí, na druhou stranu zklamala délka hry, protože se CoH dalo s přehledem dohrát za necelých 15 hodin hraní. Ještě horkou novinkou je její rozšiřující přídavek s podtitulem Opposing Fronts. Jak lze vidět z hodnocení na našem serveru, oba patří mezi kousky, které si nesmíte v žádném případě nechat ujít.

Úryvek z našeho článku: „Kampaň je neuvěřitelně variabilní. I když herní koncept nutí neustále útočit, ke slovu se dostanou i obranné úkoly. Musíte mít zajištěna zadní vrátka a počítat s tím, že nepřítel prolomí vaši linii a vydá se dobývat už jednou ztracená území. K tomuto účelu slouží třeba perimetry, z nich můžete bez větších problémů ustát nápor mnohem početnějšího nepřítele. Dále musíte počítat s odlišností prostředí. Tzn. že postupy, které jste uplatnili při bitvě na pláži, nebudou tak účinné při bojích ve vnitrozemí. Zajímavé rozdíly jsou mezi boji v přírodních podmínkách a mezi ruinami budov ve městě.“

Budoucí plány

Co Relic chystá v budoucnu? Nedávno byl oficiálně potvrzen vývoj v pořadí již třetího datadisku k sérii Warhammer 40,000 s podtitulem Soulstorm. Je to neuvěřitelné, ale do celé ságy přinese další dvě rasy (Dark Eldar a Sisters of Battle), což si troufám říci, nebylo ještě nikdy nikde k vidění a autoři si rozhodně zaslouží naši pochvalu. Pochopitelně se objeví i zbrusu nová kampaň a ještě se malinko vyladí veškeré jednotky všech ras. V každém případě se mi do mozku vkrádá myšlenka, zdali autoři chtějí pouze řádně podojit naše peněženky či nás regulérně potěšit. Pravdou je, že sci-fi prostředí světa Warhammer 40,000 má stále co nabídnout, nicméně takto si vydržovat jednu úspěšnou sérii se v mnoha případech nevyplatilo.Zatím můžeme pouze čekat.

zdroj:www.doupe.cz